Evelyn Waugh / Hrst prachu

Evelyn Waugh / Hrst prachu
úklid knihovny

Knížka od později i u nás kultovního autora Hrst prachu (v orig. A Handful of Dust) v překladu Vladimíra Pražáka vyšla v nakladatelství Vyšehrad v Praze v roce 1976 (už předtím ji ale přeložila  dva roky po vydání v roce 1934, tedy v roce 1936, Marie Fantová). Se jménem anglického autora (1903 – 1966) jsem přišel do kontaktu při překládání později (rovněž kultovní) knížky Cesta čaje (to bylo v době „předpočítačové“, v osmdesátých létech, teprve později byla knižně vydána), kde se několikrát objevilo. Autor se na Waugha několikrát odkazoval v souvislosti s čajovou kulturou, naivně jsem si ovšem podle křestního jména myslel (protože text byl v angličtině), že je to žena. A samozřejmě dlouho nic, až někdy v devadesátých létech jsem se dozvěděl víc, a ještě později na internetu jsem se dostal do obrazu.

V českém kontextu to byl tedy dvojí prozřetelný počin (Ma-Fa i Vladimíra Pražáka), v němčině například byla kniha přeložena až v osmdesátých létech, v roce 1988 byla kniha zfilmována (GB, režie Charles Sturridge, hlavní hrdinové James Wilby a Kristin Scott Thomasová).

Úvodní text na záložce
První polovina románu vynikajícího anglického satirika Evelyna Waugha (1908-1966) je příběh nezdařeného manželství dvou lidí z vyšší společenské vrstvy v Anglii třicátých let, Tonyho Lasta a jeho ženy Brendy, kteří se po tragické smrti dítěte rozcházejí. Brenda nudící se na strém rodinném sídle, kde den po dni plyne stále stejně, nechápe Tonyho, jemuž tento život plně vyhovuje a který má jediný sen: zvelebit zděděný zámek. Zaskočený a znechucený Tony nerozumí Brendinu jednání, neboť ji miluje a zvykl si jí důvěřovat. Evelyn Waugh však není moralista  každý patos je mu cizí, nevyslovuje morální soudy, i nejtragičtější jeho knihy jsou skvělé entertainments – v druhé polovině láme vážný příběh (byť s příchutí tragikomedie) v grotesku. Tony se po rozchodu s Brendou zúčastní výzkumné výpravy do Brazílie a po jejím ztroskotání končí jako zajatec negramotného pana Todda, napůl Indiána žijícího v pralese u Amazonky, jemuž musí denně předčítat z Dickensových románů, zanechaných tu Toddovým dávno mrtvým otcem. Tato stručná fabule knihy nemůže ovšem dát představu o Waughově mistrovství, s nímž zpodobuje postavy a postavičky románu, ani o elegantní ironii a sarkasmu, s nimiž vytváří jednotlivé situace; o tom se musí čtenář přesvědčit sám.

To je pravda, hned na začátku se rozviřuje děj požárem a pak už následují pestré dialogy, charakteristiky postav, jako například komického faráře, který na nedělních kázáních opakuje zcela neadekvátní kázání, které si napsal kdysi v Indii, diskuse o opravách té „staré barabizny“, popisy denních zvyklostí, večírků u Polly a jiných společenských příležitostí, nu a pak oné útrpné cesty džunglí, která měla být dobrodružstvím, ale byla očekávaným ztroskotáním riskantního podniku, z něhož už nebylo návratu, jak už zmínila záložka.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Evelyn_Waugh
https://www.imdb.com/title/tt0095274/
https://en.wikipedia.org/wiki/A_Handful_of_Dust_%28film%29
https://www.kunstblogbuch.de/2013/05/01/evelyn-waugh-eine-handvoll-staub/:

Na poslední adrese je příběh popsán v určité obměně, přeložím těch pár řádků:

Zfilmováním románu „Brideshead Revisited” v roce 2008 se stal anglický autor Evelyn Waugh (1903-1966) také zde poněkud známější. Ve Spojeném království patří už dlouho k velkým klasikům. Kniha „A Handful of Dust”, označovaná několika kritiky jako jeho nejlepší kniha se v německých překladech dostane bohužel už jen v antikvariátech. To by se mělo co nejdříve změnit.

Děj této sžíravé společenské satiry se dá rychle převyprávět. Brenda se nudí v novogotickém zámečku jejího šlechtického manžela Tonyho. Smrt svého syna při pádu z koně je pro ni záminkou opustit Tonyho. Ten se sice dostane nohama na zem, přistoupí ale zprvu na nápad právníků předstírat nevěru, aby dosáhl toho, že Brenda podá žádost o rozvod a v závěru pak se vydá na šílenou expedici do Brazílie. Tam v džungli narazí na šíleného negramotného fanouška Dickense, který už dlouho čeká na někoho, kdo mu bude z jeho románů předčítat.

Razantní dialogy, rychlé změny scény, hořký a cynický humor, smích každému zaskočí v krku. Moderní anglická společnost je skrz naskrz zkažená a prolhaná, každý myslí jen na svůj prospěch. (Brenda si ostatně vezme později Tonyho nejlepšího přítele). Východisko neexistuje. Tato bezvýchodnost je mnohdy i pro čtenáře problémem, ale zdá se, že se hodí ke své době: Kniha vyšle v roce 1934, tedy krátce před druhou světovou válkou. Autor hledal svou léčbu duše v náboženství. V roce 1930 konvertoval ke katolicismu.

Při všech temných výhledech přesto najdeme vždy nádherné scénky: V džungli se často na pozdrav cassiri, vyrovenou z fermentovaného manioku: „Ženy žvýkají kořeny a pak je plivou na holý pařez.“

Evelyn Waugh, Hrst prachu, Vyšehrad, Praha 1976, přeložil Vladimír Pražák