Dóm v Cáchách

30.01.2011 18:25

Dóm v Cáchách je příklad architektury, na níž jsou na první pohled patrné stylové proměny staletí. Biskupský kostel biskupství v Cáchách, jehož patronkou je sv. Maria, sestává z několika dílčích staveb. Oktogon karolínské renesance (obnovy - karolingische renovatio) ve středu, dokončený v roce 800, je jejím nejvýznamnějším architektonickým příkladem. Jeho předlohou je San Vitale v Raveně (522-547). Oktogon, zaklenutý ve výšce třicet dva metrů kopulí, je obklopen celou řadou přístaveb z pozdějších období. Patří k nim gotická chórová hala na východě (1355-1415), kde jsou v současnosti ve zlaté schráně uloženy ostatky Karla Velikého, později byla přistavěna Maďarská kaple.
Důležitou částí je západní stavba (Westwerk), vizuálně nejvýraznější dvojpodlažní stavba (jakási přední fasáda celého komplexu, obvyklá u románské architektury) s celou řadou významných detailů (bronzové Vlčí vrata?, ulité v roce 800, kadidelnice za mramorovým trůnem atd.) plnilo  zároveň jednu z nejvýznamnějších funkcí stavby. Bylo to místo uložení ostatků Karla Velikého po jeho smrti 28. ledna 814. To je ovšem domněnka, kterou musí ještě potvrdit archeologický průzkum.  Dnes ovšem spočívají v jiné části chrámu, totiž ve východním chóru v zmíněné truhle nedaleko Mariiny truhly, v níž jsou uloženy cášské ostatky (1238).
Karlova truhla byla vytvořena zlatníky z Cách na zakázku císaře Friedricha II., jehož dědeček Friedrich Barbarossa nechal vyzvednout ostatky Karla Velikého z jeho hrobu ve falcké kapli. Friedrich II. osobně dohlédl na převezení těchto kosterních pozůstatků a uzavření truhly 27. července 1215. Dva dny předtím byl nově a definitivně korunován v Cáchách za říšsko-německého císaře. Schrána naplňuje tradici konce 12. století. Má tvar jednolodního kostela bez příčné lodi. Více než dva metry dlouhá „bedna“ z dubového dřeva je pokryta pozlacenou mědí, filigránem, vzácnými kameny, emaily a  smalty. Dvojitý profil soklu zdobí emailové destičky, filigrány a stříbrné plátky s florálním dekórem. Čelní stěna truhly představuje Karla Velikého sedícího na trůnu, po jeho pravé straně stojí papež Lev III., po jeho levici arcibiskup Turpin z Remeše. Nad císařem je polofigura Krista. Na obou dvou plochách střechy nalezneme čtyři reliéfy se scénami z legend o Karlovi. Obrazové ztvárnění reprezentuje ikonografický koncept štaufské, imperiální myšlenky, císař na čelní straně mezi dvěma představiteli církve, zatímco obvykle tato čelní stěna bývá vyhrazena Kristu.

Zatímco interiér chrámu obsahuje řadu velmi starobylých objektů (nezmínil jsem ještě např. sarkofág Proserpiny, pozoruhodnou kazatelnu, vybavení pěti kaplí u oktogonu a dalších několika v křížové chodbě), varhany jsou novodobou záležitostí. Několikery varhany byly s použitím starších stavebních prvků postaveny až v roce 1939. Osm zvonů (Maria, Carolus, Jan Evangelista, Jan Křtitel, Leopardus, Stephanus, Petrus a Simeon) pochází převážně z roku 1659, největší z nich, Maria, váží šest tun.

http://de.wikipedia.org/wiki/Aachener_Dom
http://cs.wikipedia.org/wiki/Katedr%C3%A1la_v_C%C3%A1ch%C3%A1ch
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karolinsk%C3%A1_renesance
http://de.wikipedia.org/wiki/Karolingische_renovatio
http://www.aachendom.de/

Zpět