Body and Soul

18.05.2015 20:08

Body and Soul
jazzové standardy

Body and Soul je song, který zkomponoval Johnny Green na text Franka Eytona, Edwarda Heymana a Roberta Soura. Byl úspěšný v revui Three's a Crowd na Broadwayi a stal se hitem, pravděpodobně především pro svůj sexuálně sugestivní text. První jazzová nahrávka pochází od Louise Armstronga z roku 1930. Coleman Hawkins nahrál v roce 1939 tři minuty improvizací s radikální proměnou harmonie, aniž se takřka dotkl vlastní melodie. Hawkinsova nahrávka byla první čistě jazzovou nahrávkou vzniklou na původně komerční hit a byla v roce 1973 uvedena do Síně slávy Grammy. Song je nejčastěji nahrávaným jazzovým standardem vůbec.

Green studoval na Harvardu ekonomii, rozhodl se ale nakonec pro kariéru skladatele. V roce 1928, v pouhých 19 letech, vytvořil na Broadwayi své první dílo, Coquette pro houslistu a leadera big bandu Guy Lombarda. V Londýně se setkal v roce 1929 s anglickou herečkou a zpěvačkuk Gertrude Lawrence, která sháněla hudební materiál pro své pěvecké výstupy na jevišti. Green v tu dobu pracoval s textaři Edwardem Heymanem a Robertem Sourem. Ti napsali k melodii vášnivý text. Skladba potřebovala ještě titul a Heyman přišel na „Body and Soul“. To se muselo ovšem objevit i v textu: „I’m all for you / Body and Soul“. Přesný rok vzniku nelze doložit. Hudební nakladatelství Chappell & Co. Ltd. v Londýně nicméně nahlásilo copyright v únoru 1930 za podmínky, že bude jako spoluautor uveden ještě Frank Eyton (to byla poněkud zvláštní, vlastně ilegální praxe tzv. cut-in). Robert Sour se podivoval: „Vždyť na tom nezměnil ani čárku!“ Gertruda Lawrence byla kompozicí nadšená, Green doprovázel zpěvačku na klavír.

Text je napsán z perspektivy jedné osoby, již stravuje starost o druhou, která to nevnímá:

My days have grown so lonely

For you I cry, for you dear only

Why haven't you seen it

I'm all for you body and soul.

(Cítím se tak osamělý / pláču jen pro tebe, jen ty jsi mi drahá / proč to nevidíš / že jsem tu celý pro tebe, tělo i duše.)

Dohady jsou o tom, kdo je vlastně originálním interpretem. Gertrude Lawrence sice píseň zpívala na jevišti, ale nenahrála ji ve studiu. Z čistě muzikologického hlediska se považuje za originál právě první nahrávka skladby, která ještě nebyla ve studiu nahrána. Z tohoto hlediska je pak prvním interpretem pravděpodobně leader big bandu a producent koncertů a muzikálů Jack Hylton, který song nahrál se svým orchestrem v únoru roku 1930 v Londýně, ještě několik týdnů před registrací autorských práv. Zveřejněna byla nicméně teprve Hyltonova druhá nahrávka, která se uskutečnila v Queen’s Small Hall, zpívala Pat O’Malley. B-strana desky vznikla rovněž v Londýně v únoru 1930 - With A Song in My Heart. Singl vyšel v březnu 1930 (Victor #36027) a byl tedy poprvé vydán v Anglii.

Ještě v roce 1930 byla vydána celá řada coververzí. Pravděpodobně byly atraktivní změny dur/moll, sledy akordů a změny tempa vytvářely prostor pro improvizace. Pro zpěváky a zpěvačky byla melodie vzhledem k poměrně velkému rozsahu obtížná, přesto se o to někteří pokusili. Byl to např.

Sam Browne s Ambrose and his Orchestra v únoru 1930 či Carrol Gibbons & the Playmates v témže měsíci v londýnském studiu. Sama Lawrenceová nahrála song dvakrát na konci března 1930. Tak i první coververze, stejně jako originál, vznikly v Anglii.

Na podzim roku 1930 dorazila skladba do Spojených států. V září t. r. ji natočili a následující měsíc vydali Paul Whiteman se zpěvákem Jackem Fultonem, tato verze okamžitě zaujala první místo v hitparádě a vydržela tam šest týdnů. „Whiteman udělal ze songu božskou věc,“ říkal Green. Hudebník si naopak cenil skladatele.

Na americkém trhu se vzápětí objevila řada nahrávek, mj. Helen Morgan (září 1930), Ruth Etting (o týden později, rovněž v září 1930), Annette Hanshaw (říjen téhož roku), Louis Armstrong & His Sebastian New Cotton Club Orchestra (rovněž říjen 1930), zpěvačka Libby Holman jej v září 1930 nahrála a následující měsíc uvedla v revui There’s A Crowd, která se dočkala 272 repríz. Song byl jeden z těch, které prodávaly revui, získal 3. místo v žebříčku. Spolu s originálem vzniklo v roce 1930 celkem 13 verzí, z nichž šest se ještě téhož roku dostaly do hitparád. Přitom takřka celý rok se song vzhledem k „sexuálně orientovanému“ textu nehrál. Slovo „body“ bylo pro radio NBC příliš riskantní, takže se do éteru zpívané verze nedostaly. Cenzura byla zrušena teprve po zásahu do textu, kdy se verš „My life, a hell you’re making“ změnil na „My life, a wreck you’re making“.

Za hudebně pozoruhodnou je považovaná instrumentální verze tenorsaxofonisty Colemana Hawkinse z října roku 1939. Hawkins se v roce 1934 vydal na evropské turné, které trvalo pět let. Krátce před termínem nahrávání se vrátil z Evropy do Spojených států a nahrál song na jeden záběr se svým charakteristickým legatovým frázováním, nahrávka zveřejněná v prosinci 1939 vytvořila ze skladby jazzový evergreen a standard. Hawkins transformoval romantickou baladu v skladbu pro moderní sólový saxofon. Další novinkou bylo, že hra na saxofon zabírá celou délku gramofonové nahrávky, protože instrumentalista celou dobu improvizoval. Ačkoli se skladba dočkala „jen“ 13. příčky na hitparádě, bylo během šesti měsíců prodáno na 100 000 exemplářů. Celkově se pak desek prodalo v historii nahrávky milión.

K vokálním nahrávkám v rané fázi patří: Billie Holiday (únor 1940), Frank Sinatra (listopad 1947), Sarah Vaughan (1946 s George Treadwell Orchestra). K dalším instrumentálním verzím patří ta trumpetisty Henry „Reda“ Allena (1934), Tria Benny Goodmana (1935, 5. místo v žebříčku), další jména: Chu Berry & Roy Eldridge (listopad 1938), Jimmy Dorsey (červen 1939), Charlie Parker (únor 1943), Trio Nata Kinga Colea (leden 1944), Wes Montgomery (říjen 1960) či John Coltrane (říjen 1960) Kraus. Skladbu nahrál málem každý známý jazzový orchestr.

V nahrávce Tonny Bennetta a Amy Winehouseové se sešly dvě rozdílné generace. Ve studiích Abbey Road byla nahrána verze Phila Ramoneho v březnu 2011. Byla to poslední studiová nahrávka před zpěvaččinou smrtí 23. července 2011.

Statistiky se podle různých hledisek šplhají do stovek až do tisíců. American Society of Composers, Authors, and Publishers registruje 184 verzí, když se ale připočte všechno možné, můžeme se dostat až k odhadovaným dvěma či třem tisícům. Samozřejmě nebudeme vyhledávat ani všechna v předchozím textu uvedená jména, v poslechové části je uveden i zlomek toho, co je dostupné na internetu.

Info
https://de.wikipedia.org/wiki/Body_and_Soul
Text
https://www.lyricsfreak.com/b/billie+holiday/body+soul_20017837.html

Štítky:

muzika

Zpět

j a n k. č e l i š

Body and Soul

Štítky:

Menu

Vyhledávání

Kontakt