Bertrolt Brecht / Třígrošový román

Bertrolt Brecht / Třígrošový román
úklid knihovny

Osudu Žebrácké opery, Beggars Opera, jejímž autorem je anglický dramatik John Gay, totiž jejímparafrázím z pera Němce Bertolta Brechta a Čecha Václava Havla se věnuje na těchto stránkách už jeden příspěvek, stejně jako nejznámějšímu songu, původně Morytátu o Mackie Kudlovi, který byl výsledkem Brechtovy spolupráce se skladatelem Kurtem Weillem, a který u nás byl kdysi slavným hitem v podání Miloše Kopeckého.

Do třetice je zajímavé se věnovat podobám tématu Žebrácké či Třígrošové opery u Brechta samotného. Také on jej zpracoval vlastně v několika fázích. Po samotné opeře (1928) následoval v roce 1931 stejnojmenný film (v té době považovaný také za avantgardní druh umění) a v roce 1934 Třígrošový román. Je zajímavé, že na německé stránce Wikipedie jsou podrobně probrány souvislosti opery, songů, dokonce o hudební suitě, která vznikla, je tu řeč, o samotném románu se u tohoto takřka kultovního autora se nedozvíme ale nic. V jiných německých pramenech se diskutuje o tom, zda autorovy společenské postoje nejsou přemrštěné – míní se tím Brechtovo „levičáctví“.

Nechci činit unáhlené závěry, ale z českého pohledu anno 2014 Brechtův obraz „kapitalistického světa“ není nadsázka – stačí podívat se na současnou realitu (listopad 2013, aféra Krejčíř hýbe komentáři v médiích, v Chomutově je zavražděn vlivný politik, ještě nebyla uzavřena kauza, v níž je  vyšetřován hejtman ČSSD a už tady byla další, ve vyšetřování jsou lidé, kteří způsobili pád minulé vlády,). A mohli bychom pokračovat dál, před pár lety Amerika zvrátila návrh, který byl reakcí na ekologické havárie, aby byl u tankerů dvojí plášť, protože by to „ohrozilo podnikání“ – tj. zisk velkých společností je důležitější než zásadní ochrana životního prostředí.

Můžeme si položit otázku, zda Třígrošový román je „obraz“ jedné společnosti, jeden příběh či zda Brecht ztotožňuje podnikání se zločinem. Je možné říci, že na několika místech textu lze doložit toto ztotožnění. Vynechávám přitom – zda lze označit Brechta za komunistu, protože to je značně komplikovaná záležitost. V každém případě je právě Třígrošový román deskripcí zločinu. A je možné ovšem najít i určitou historickou linii tohoto názoru – od Balzacova výroku, za každými většími penězi je zločin až po dnešní kritiky globálního kapitalismu.

Podívejme se nicméně na samotný příběh. Jeho jádrem, jak jej podává Třígrošový román, je podvodný obchod s válečnými loděmi, u něhož chtějí všichni vydělat na státní zakázce, a který se tak nějak zvrtne: Samozřejmě je to promyšlený projekt jednoho z nich (makléře Coaxe, který všechny obalamutí, nakonec ale dopadne, jak si zaslouží). Na ploše románu je dost prostoru na to, aby právě toto vlákno příběhu bylo zevrubně popsáno a nebylo to na úkor ostatních souvislostí, jak je známe z Žebrácké opery, tzn. příběhu Coaxových a vzájemných protihráčů (či spoluhráčů) Peachuma, „přítele žebráků“, a Macheatha, majitele Levných krámů. Polly „Broskev“ a její milostný příběh je v porovnání (stálo by to za samostatný příspěvek) upozaděn, i když i ve vlastním příběhu hraje důležitou roli (Peachum doufá, že jestliže Coax dostane Polly, budou dluhy, které vůči němu má, v rodině, či mu budou odpuštěny).

Podívejme se (především s pomocí poznámek při četbě, které jsem si udělal, k dispozici je pod textem případně i odkaz na německý „obsah“) na příběh podrobněji: Kniha první: Láska a svatba Polly Peachumové (už titul je krásný příklad falešné motivace – autor titulem klame, hlavní téma je, jak řečeno podvodný byznys): Této části je ještě předsazen jakýsi „úvod“ s titulem Střecha nad hlavou, v němž přichází na scénu válečný invalida George Fewkoombey, který dostal od státu 75 liber za zranění (přišel o nohu), přišel o ně však neobratným obchodem, když koupil neprosperující hospodu (mohl přece vědět, že dobrý obrat je dočasný, jen po dobu stavby, kdy chodili – ve všední dny – dělníci na oběd), o vše přišel a musel jít na žebrotu. Příběh vojáka, který je i rámcem celé knihy (na konci je, ačkoli je nevinný, popraven za vraždu), je jakýmsi krystalickým zhuštěním toho, co se pak dozvíme o tomto světě na „velké ploše“ celého románu.

Žebrota ale není jen tak, i ona je, stejně jako vše ostatní (včetně lásky, i ta se stává „zbožím“) předmětem obchodu: Za nápisem, označujícím místo za krámek s hudebními nástroji, se nachází manufaktura na výrobu všeho, co je třeba k „profesi“ žebrání, aby byl vzbuzen maximální „soucit“, odporné umělé znetvořeniny, hadry, uniformy atd. Jeden z nápadníků majitele tohoto podniku Peachuma je (Jimmy, řečeno později) Beckett, což je vlastně Macheath (též Milburn, kdysi snad Stanford Sills, „Nůž“), který se ze zločince stal „počestným“ podnikatelem (před časem policie sdělila, že jakýsi zločinec Sills byl popraven, ale kdoví, jak to je). Jak je zřejmé, různá identita a hra s ní (spoluvytváření a posilování legendy, takže nevíme ani my, co je jisté, velký podíl mají i noviny) je jedním ze základních znaků popisovaného světa.

Peachum a několik dalších (celkem sedm) osob, baronet, bookmaker, majitel domů, ředitel továrny, pěstitel ovcí či restauratér přijímají (v 2. kap.) nabídku makléře Coaxe na zprostředkování dodávky třech válečných lodí státu (je doba Burské války, lodě jsou určeny pro transport vojáků do Kapského Města) v hodnotě 8 200 liber, k tomu je vytvořena Lodní prodejní společnost (LPS), Coax ale z ní hned jako podílník vystoupí a ujišťuje, že se spokojí pouze s provizí, nikoli však obvyklých deset, ale pětadvacet procent, protože Coax zná na námořním úřadu ministerstva Williama Hala, který má prodej lodí na starosti. Protože na prodeji chtějí co nejvíce vydělat, koupí co nejlevnější, a tedy i méně kvalitní lodě, musí ale Halovi dát 3000 liber, že projdou bez prohlídky. To se stane samozřejmě později, když se ukáže, jak se věci mají, pro všechny zúčastněné pastí, z níž není úniku. Vše je ovšem důkladně promyšlený plán Coaxe.

Coax, který se rovněž vystříhal toho, aby lodi viděl (samozřejmě o všem velmi dobře věděl a vše dokázal pak náležitě použít), náhle „odhalil“, že lodě nejsou v pořádku (3. kap.), Peachum pochopí, že je vše podvod a bude se pokoušet dostat se z pasti tím, že nabízí svou dceru Polly (Broskev), v níž vidí kapitál, Coaxovi, ačkoli ta mezitím podléhá Macheathovi (koná se svatba, zvláštní epizoda, vlastně možná několik souvisejících je s Pollyiným těhotenstvím a dohady o potrat, které se rovněž stávají součástí obchodu). Macheath podniká v jiném oboru, je tvůrcem a dodavatelem kradeného zboží do L-krámů (Levných krámů), jimž pomáhá Národní depositní banka (jedná s Millerem a Hawthornem). Na scénu přicházejí další osoby, Beery, šéf Peachumových obchodů, inspektor Brown, podplacený Mackiem, který mu dohazuje vyděrače „novináře“ Gawna (na „vydírání“ má celou složku), v Mackieho partě je O´Hara, oficiální hlava organizace, Grooch, Fanny Cryslerová (která je po určitý čas také jeho milenkou, jinak ale má trvalý poměr s Groochem) a další.

Poté, co vybuchne „bomba“, je třeba koupit nové lodě, protože ty staré nestojí více než za 200 liber, jak Coax opakuje, nové budou stát nejméně 35 000, vláda zaplatí 49 000, budou třeba úplatky 7 000 (to jsou jen některé částky pro ilustraci, kam se obchod „posunul“), o pár stránek dál se hovoří o 38 500 plus 7 500, ale úředník prý nemá důvěru, takže hrozí všem žalář a částky se v úhrnu vyšplhají na 75 000 (konečná částka ke konci románu byla tuším 140 000), všichni musejí podepsat dlužní úpisy, restauratér, kterému dojde, že tyto peníze nikdy nesežene, se zabije atd.

Druhá kniha: Zavraždění obchodnice Mary Swayerové. Žena tohoto jména je jednou z drobných obchodnic řetězce L-krámů, žena vojáka, který byl ve válce, a u níž chvíli pobýval Fewkoombey, než se dostal do spárů Peachuma, kde se nyní stará o psy, protože nemá „nadání“ na žebrotu (to jsme se dozvěděli ovšem už na začátku knihy). Macheath získá hloupého mladého šlechtice Lorda Bloomsburryho a (ještě s O´Harou a Cryslerovou) nechá založit Centrální nákupní společnost, která odkupuje zkrachovalé L-krámy, později ale také i řetězec svého konkurenta žida Aarona, který netuší, kdo je prezidentem nové společnosti. Když Aaron udělá obchodní kampaň, zjistí, že sklady Centrální společnosti jsou náhle prázdné. Po údajném nedostatku si vezme Chreston, další konkurent, úvěr, aby mohl držet během reklamního týdne extrémně nízké ceny. Přichází další fígl. Do jeho krámu se vrhnou lidé (vše je objednáno) a během jednoho dne skoupí všechno zboží. Důležitá je ale jeho legalizace, totiž doklady o koupi. Macheath nyní může Chrestona vystavit tlaku, že jeho zboží bylo ukradené. Výhružkami že půjde na policii nyní Macheath drží konkurenty v šachu. Zboží přitom legálně nabízí v L-krámech.

Pro Macheatha vše běží výborně až do chvíle, kdy se v přístavu vynoří mrtvola Mary Swayerové. Kyprá blondýna, bývalá milenka Macheatha, byla žárlivá, když si vzal Polly. Ve vzteku hrozila Macheathovi, že půjde do novin říci o jeho machinacích. U mrtvé byl nalezen lístek, na kterém jí Macheath nabízel setkání, ale také výstřižky z novin o úkladném vrahovi „Kudle“. Policie se na základě indicií domnívá, že Mary nespáchala sebevraždu, jak říká jiná domněnka, nýbrž že vrahem je Mackie. Brown nedokáže zabránit tomu, aby byl Mackie policií zadržen.

Macheath měl sice pro dobu činu alibi, schůzi představenstva v Centrální společnosti, chce ale svou roli v ní ještě nějakou dobu držet v tajnosti a proto mlčí. Místo toho se spoléhá na svědky, kteří policii řekli, že ji viděli bezprostředně před její smrtí v přístavu. Před soudem se ale tito svědkové neobjeví, náhle zmizeli. Macheath, který je nyní soudem obviněn, začíná tušit, že svědky odstranil Peachum.

Peachum se mezitím nechal od ostatních účastníků zplnomocnit, že bude jednat sám za společnost ohledně zhodnocení transportních lodí. Jednoho dne mu Coax vypráví, e Hale dostal vyděračský dopis. Jeho odesilatel určitě ví, že Haleova žena Evelyn před dvěma lety při jedné policejní razii v hodinovém hotelu byla načapána v posteli s přítelem svého muže a Hale z toho nevyvodil žádné důsledky. Peachum, kterému je jasné, že by podivný obchod s plavidly v případě skandálu s Halem prasknul, se snaží zjistit, jaký dodatečný peněžní obnos Hale od společnosti očekává.

Ačkoli Coax už dávno zjistil, že Polly je oddaná s Macheathem a nemá zájem o sňatek s dceru bankrotáře, je i nadále v kontaktu s rodinou Peachumových. Teprve když to Coax považuje za příhodný okamžik, hraje vůči Peachumovi rozhořčeného. Říká mu, jestli se nezbláznil, když ho dává s ní několik měsíců dohromady, přitom ona je dávno vdaná a její muž zločinec, který sedí ve vězení.

Buď mu přenechá Peachum celý kapitál společnosti, nebo ho za podvod přivede za mříže. Zoufalý Peachum běží do své banky, tam ale nedostane své peníze a navíc se dozví, že novým ředitelem je jeho neoblíbený zeť.

Ačkoli Macheath sedí ve vězení a čeká na rozsudek soudce, docílil šikovnou manipulací, že byl jmenován ředitelem Národní depozitní banky. Peněžní ústav byl dosud veden prokuristou jménem Miller, který si nechal radit právníkem Hawthornem, který zase byl poručníkem sedmileté dívky, jíž banka patřila.

Nyní už Pecahum nevidí žádnou možnost jak odvrátit bankrot. Svěří se svému sluhovi Georgu Fewkoombeymu o své finanční mizérii a říká, že musí jeho a všechny ostatní zaměstná propustit, ledaže by se Coaxovi něco stalo.

Fewkoombey ví, co Peachum od něj chce. Vezme si nůž, najde Coaxe a sleduje ho. Po krátké době zjistí, že Coax je sledován dalšími dvěma muži. Jeden z nich praští v postranní uličce pytlem písku a uteče. Coax ale ještě žije. Fewkoombey k němu jde, a protože mezitím nůž ztratil, odepne si svou dřevěnou nohu a použije ji jako smrtící zbraň. Zůstane domněnkou, že Coax byl zabit dělníky z doků.

Konečně by Macheath byl ochoten se nechat rozvést, ale po Coaxově zavraždění už Peachum nemá žádný důvod, proč by jeho dcera měla zůstat vdaná za bohatého obchodníka, zvláště když se mu mezitím přizhnala, že očekává dítě. To ovšem nebylo Macheatovo, nýbrž Smilovo, ale to kromě Polly nikdo neví.

V souhře s Halem se Peachum postará o to, že tři mizerné lodě jsou vládní komisí přijaty a vyplují. Za jedenáct hodin nato se první z nich s celou posádkou potopí v kanále. Skandál. Peachum zinscenuje demonstraci s transparenty, na nichž se píše, když je chtějí poslat do pekla, tak ať se aspoň postarají, aby se tam dostali. Protože vláda chce zabránit rozšíření aféry, zapásne policie jednoho komunistu, kterého obviní, že loď před odjezdem navrtal. Peachum se raduje, že společnost z prodeje transportních lodí vyšla beze ztrát, když už tady byly oběti na životech (ty finanční by byly horší).

Poté, co Macheath vyřadil své konkurenty ze hry, konstruuje nyní nejen obchodní řetězec ABC, vytvořený ze třech podniků, nýbrž se stává ještě také bankovním ředitelem. Nyní se nemusí ničeho obávat, když je známo, že je také prezidentem Centrální nákupní společnosti. Soudci Lauhersovi předloží protokol, že v době činu byl na schůzi představenstva Centrální nákupní společnosti. Soudce předvolá ostatní členy představenstva a nechá alibi potvrdit. Když se ptá po O´Harovi, řekne mu Macheath, že předchozí vedoucí je ve vězení. On sám ho udal.

Po osvobozujícím rozsudku se setkává manželský pár Macheathových, Peachum, pánové z Národní depozitní banky a ze syndikátů obchodů ABC v restauraci a slaví své obchodní, a v případě Peachuma a Macheatha také soukromé úspěchy.

George Fewkoombey, který byl několikrát viděn s Mary Swayerovou, je zadržen s podezřením na vraždu. Je odsouzen ke smrti a pověšen. Neblahý osud postavy, se kterou se setkáváme na začátku románu, tvoří její epilog. Chudák vždycky dopadne nejhůře bez ohledu na spravedlnost.

https://www.dieterwunderlich.de/Brecht_dreigroschenroman.htm#com

https://jan-k-celis.webnode.cz/news/zebracka-opera/
https://jan-k-celis.webnode.cz/news/mackie-messer/

Za zmínku možná stojí ještě text písně Mackie Messer, který je zde uváděn v jiné podobě (bližší originálu) než ten, který český posluchač zná z verze Jiřího Suchého. Nedá se ale říci, že by Suchého překlad byl novější či (o to spíše jde) text uváděný v románu neměl tuto předlohu, protože kniha byla vydána v roce 1962 a singl Suchého v Supraphonu 1961.

Pro porovnání verzí přepisuju z knihy (začátek Druhé knihy: Zavraždění obchodnice Mary Swayerové, s. 109-110) toto podání.

A ten žralok, ten má zuby,
poznají se na něm hned,
ale Macheath, ten má zas nůž
a ten nůž není vidět.

U zelené vody Temže
leckdo náhle mřel tam,
mor to nebyl, ni cholera:
obcházel tam Mackie sám.

Takhle zmizel ten Šmul Meier,
mnohý boháč taky tak,
jejich peníze má Mackie,
dokážou mu něco však?

Jenny Towlerovou našli,
nůž jí zajel až do plic,
Mackie-Nůž jde po nábřeží,
o vraždě však neví nic.

Kde je Alfons Glite, ten vozka?
Zvíme o tom někdy víc?
Ať si to ví, kdo chce jak chce,
Mackie-Nůž – ten neví nic.

A ten velký požár v Sohu,
sedm dětí, starý pán...
Macie-Nů je taky v davu,
mlčí, neví, netázán.

Žralok má krev na svých ploutvích,
když svou oběť začne žrát,
Macke-Nůž má rukavičky,
na těch není skvrny znát.

(Jarmareční píseň o Mackie-Noži)

Poznamenejme ještě, že v Suchého verzi je ponecháno jméno zločince v angličtině (Mackie Messer), v jiných překladech zvl. Žebrácké opery se setkáme s podobou Mackie Kudla.