Ben Selvin

Ben Selvin
kouzlo starých šlágrů/nahrávek

Benjamin B. („Ben“) Selvin (1898 – 1980), syn ruských emigrantů židovského původu, byl hudebník a leader orchestrů, producent gramofonových nahrávek a inovátor při nahrávání hudby. Byl známý jakožto The Dean of Recorded Music.

Narodil se v New Yorku a je považován za jednoho z nejproduktivnějších anglicky mluvících umělců, kteří nahrávali na gramofonové desky v éře Tin Pan Alley (to je název ulice v N. Yorku i amerického oscarového filmu z roku 1940, který o této hudební éře, počínající zhruba rokem 1915, pojednává).

Ben Selvin vystoupil veřejně poprvé v pouhých sedmi letech se souborem Charles Stricklands Orchester coby hráč na housle – bylo to v roce 1913 na Broadwayi, a v roce 1917 už řídil svůj vlastní orchestr. V roce 1919 podepsal svou první gramofonovou smlouvu s Victor Records. První nahrávkou s Selvin’s Novelty Orchestra byl titul I’m Forever Blowing Bubbles, který měl po zveřejnění velký úspěch a na čtyři týdny obsadil první místo v žebříčku.  V tomtéž nahrávacím termínu byla nahrána skladba Mandy / Novelty One Step, která obsadila páté místo.

Třetí skladba, Dardanella, nahraná zprvu 20. listopadu 1919 (jejími autory byli Fred Fisher, Felix Bernard a Johnny S. Black) patří k rekordním úspěchům rané éry gramofonového průmyslu. Po zveřejnění instrumentální verze v únoru 1920 zůstala po třináct týdnů na prvním místě hitparády (Music Popularity Charts), během krátké doby se prodalo na tři miliony nosičů a dosáhla prodeje 6,5 miliónů desek a dalších 2 miliónů notových výtisků a aranži Arthura Langa. Byl to Selvinův největší úspěch v oblasti synkopované taneční hudby, tak jak ji do budoucna bude dělat. Prodej desek zůstal nepřekonán až do rockenrollové éry, kdy se prodalo více Bill Haleyovy Rock Around the Clock.

Selvinovy skladby nahrávaly v té době kromě Victor Records ještě další firmy, Vocalion Records, Okeh Records, Paramount Records, Brunswick Records. V roce 1921 podepsal hudebník smlouvu s první z nich. První skladbou nebyla tentokrát instrumentálka, ale zpívaná skladba (Irvin Kaufmann) Yes! We Have No Bananas (1923). Skladba nicméně prohrála proces ohledně autorských práv, v němž bylo rozhodnuto, že převzala čtyři noty z Händlova oratoria Messias. Selvinova coververze dosáhla v žebříčcích na dva týdny první místo, originál s Great White Way Orchestra byl na třetím místě.

V roce 1924 končil Selvinova smlouva s Vocalion a ten přešel ke Columbia Records, která mu nabídla v roce 1927 tříletou smlouvu. Zde následovaly další hity jako Oh, How I Miss You Tonight (nahráno 11. dubna 1925; 3 týdny první na žebříčku), Manhattan (15. července 1925; čtyři týdny) a Blue Skies (15. ledna 1927; dva týdny). Happy Days Are Here Again, natočené 3. února 1930, byl nový hit s prvním místem, následovala skladba When It’s Springtime in the Rockies (15. května 1930), která se držela na prvním místě tři týdny.

Selvinův orchestr se vyznačoval velkou personální fluktuací. V průběhu konce dvacátých a začátku třicátých let se v něm vystřídala celá řada osobností:  Manny Klein a Leo McConville (trumpety), Tommy Dorsay (pozoun), Larry Abbott a Louis Martin (klarinet nebo altsaxofon), Joe Dubin (tenorsaxofon), Larry Murphy nebo Rube Bloom (klavír), John Cali (banjo), Hank Stern (tuba) a Stan King (bicí). Hrály zde i takové pozdější veličiny jako Benny Goodman, Red Nichols nebo Bunny Berigan.

Od roku 1927 byl Selvin kromě svého hlavního zaměstnání vedoucího orchestru a aranžéra až do roku 1934 také A&R ředitelem (tj. Artists and Repertoire) v Columbia Records. V roce 1935 řídil první hudební vysílání firmy Muzak, u které zůstal deset let. V roce 1945 se stal A&R ředitelem nově založené Majestic Records, brzy se ale vrátil k Columbia Records. Zde dohlížel na nahrávky Franka Sinatry či Doris Day. Po dalších postech se stal A&R-šérem RCA a působil až do roku 1963 jako hudební poradce, zvl. pro 3M Company. Zemřel ve věku 82 let na srdeční infarkt.

Nejsou přesná čísla, kolik muziky vlastně Selvin nahrál. Uvádí se číslo 9 000 titulů, v Guinnessově knize rekordů se hovoří ale i o 13 až 20 tisících nahrávek.  Problematické kvantifikovat úhrn Selvinovy práce je obtížné proto, že pracoval v průběhu let pro devět nahrávacích společností a používal přitom 39 uměleckých jmen. Uveďme alespoň některé: Ben Selvin and His Orchestra auch Selvin’s Dance Orchestra, Selvin’s Novelty Orchestra, Ariel Dance Orchestra, Frank Auburn and His Orchestra, Bar Harbor Society Orchestra, The Broadway Nitelites, Broadway Syncopators, The Knickerbockers nebo Buddy Campbell and His Orchestra.

https://de.wikipedia.org/wiki/Ben_Selvin

Dardanella
https://www.youtube.com/watch?v=hULYAhgPQE0

Happy Days Are Here Again, 1930 (srv. článek o Leonovi Monossonovi
https://www.youtube.com/watch?v=QeTWL2x21Is

Ben Selvins Knickerbockers, The Charleston, 1925, Hannah Dance Band
https://www.youtube.com/watch?v=TVKJa6fuj8I

This Is The Missus, 1931
https://www.youtube.com/watch?v=U1Muu_STmP8

Valencia, 1926
https://www.youtube.com/watch?v=cyxdPQiTuuQ

You're The Cream In My Coffee, 1929
https://www.youtube.com/watch?v=9Ci2AcHOWH8