Alexandr Plocek

Alexandr Plocek
čeští houslisté

Český houslový virtuóz a pedagog byl žákem Otakara Ševčíka a absolvoval u Jaroslava Kociana. V článku na Wikipedii je napsáno, že absolvoval na Mistrovské škole. I když pražská konzervatoř v té době již existovala, nebyla „systemizovaná“ jako dnes, to znamená nesmyslným způsobem násilně nacpaná do systému základního, středního a vysokého školství, vycházejícího z nutnosti seřadit vzdělání podle „graduování“, což znamená zcela původně nikoli ověnčení diplomem, nýbrž odstupňování. Konzervatoř nebylo třeba řadit do administrativního systému, v němž střední škola byla opatřena maturitou (ostatně s tímto nesmyslem, vycházejíc z nepochopení toho, co slovo maturita znamená, znovu po letech narážíme) a diskutovat o tom, kolik hodin matematiky musí studenti této „střední školy“, která ovšem měla ve své době úroveň zcela mimořádnou, mít.
Otokar Ševčík, v té době (a možná dosud) nejvýznamnější houslový pedagog, vystavil svému žákovi potvrzení o absolutoriu prostě na kusu papíru větou (zhruba, viděl jsem ty dokumenty, ale neumím je samozřejmě citovat doslovně) „Pan Ten a Ten u mě absolvoval Mistrovskou školu. Otokar Ševčík. V Písku Tolikátého a Tolikátého. Tečka.“ To je všechno. Žádný předepsaný formulář, žádné studijní oddělení, žádné další nesmysly.

Člen Českého tria, primárius Pražského kvarteta, od roku 1949 sólista České filharmonie, profesor na AMU, to jsou pilíře Plockova životopisu. Takže takto řečeno to jsou všechny položky v oboru, které může houslista ve své práci postihnout. Horší to bude s naším článkem, totiž s tím, co lze dohledat na webu z Plockových nahrávek. Ale přece jen něco.
 
Našel jsem gramofonovou nahrávku slavné Beethovenovy Kreutzerovy sonáty, tedy Houslové sonáty č. 9, A dur, op. 47, napsané pro francouzského houslistu Rodolphe Kreutzera, která dala titul i povídce ruského romanopisce Lva Nikolajeviče Tolstého. To odpovídá i době, kdy Plocek žil. Po druhé světové válce byly už slušné možnosti při nahrávání hudby, ta už měla větší barevné spektrum než desky z první poloviny století. Nahrávky mají ovšemže atmosféru té doby.

Jinou nahrávkou jsou Janáčkovy Listy důvěrné, které interpretuje Pražský kvartet, tedy Alexandr Plocek první housle, Herbert Berger druhé housle, Ladislav Černý viola a Josef Šimandl violoncello. Nahrávka je datována rokem 1943, je to tedy ještě Ultraphon. Později Janáčkovo komorní dílo nahrálo – pro naši generaci už známější – Vlachovo kvarteto.

Info
Alexandr Plocek
https://cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Plocek
České trio
https://www.czechtrio.cz/z_historie_souboru.html
Pražské kvarteto
https://en.wikipedia.org/wiki/Prague_Quartet

Muzika
L. van Beethoven, Houslová sonáta č. 9, A dur, op. 47, nahrávka Supraphonu na začátku padesátých let, klavír Josef Páleníček.
https://www.youtube.com/watch?v=EX8SC7fNRHI&feature=results_video&playnext=1&list=PLBC75D48A15D3D562
https://www.youtube.com/watch?v=0ZdPuFhoD_8&feature=BFa&list=PLBC75D48A15D3D562&lf=results_video
https://www.youtube.com/watch?v=D5B7AgxbRoo&feature=BFa&list=PLBC75D48A15D3D562&lf=results_video
https://www.youtube.com/watch?v=2locWM92VdY&feature=BFa&list=PLBC75D48A15D3D562&lf=results_video

Pražské kvarteto
L. Janáček, Smyčcový kvartet č. 2, Listy důvěrné
https://www.youtube.com/watch?v=bBMkd-h--Tk
https://www.youtube.com/watch?v=L8Mc4Oi0JGc&feature=related
(žel nenašel jsem kompletní sadu videí)